Zápis do 1. třídy

Důležité termíny

Školní zralost

Základní podmínkou vstupu dítěte do školy je věková hranice, a to k 31. srpnu dosažených 6 let. Doba nástupu do školy nebyla stanovena náhodně. Ve věku 6-7 let dochází k vývojovým změnám, které jsou podmíněné zráním (školní zralost) a učením (školní připravenost). Pouze dosažení tohoto věku však není jediným ukazatelem školní zralosti, pokud dítě nesplňuje následující aspekty.

Pedagogická a psychologická praxe ukázala, že nastoupí-li do školy nezralé dítě, je vystaveno dlouhodobé stresové situaci. Svou intelektovou kapacitu nemůže dítě adekvátně využít pro malou schopnost koncentrace.

Požadavky, na které nestačí, vedou k přetěžování, zvýšené únavě, vyčerpání, zvýšené nemocnosti dítěte. Může dojít k rozvoji tzv. syndromu neúspěšného dítěte. Výjimkou není ani vznik řady psychosociálních problémů (fobie, negativismus, zvýšená agresivita).

Přítomnost nezralého dítěte ve třídě komplikuje práci učitele, neboť ten musí postupovat více individuálně, ale navzdory tomu proces zrání dítěte nemůže zásadně urychlit.

Škola však není jen místem výkonu a učení, ale též místem socializace. Předčasný nástup do školy ovlivní formování negativního sebepojetí, dítě vidí sebe samo jako neúspěšné, méněcenné, často stojí na okraji třídního kolektivu.

Není výjimkou, když při řešení výukových, ale i výchovných problémů dětí I. stupně v PPP zjišťují, že jednou z příčin těchto potíží byl předčasný nástup do školy.

Příčiny školní nezralosti jsou v zásadě

• fyzické - spočívající v nedostatečném růstu dítěte, v jeho špatném zdravotním stavu, zvýšené  nemocnosti. Pokud takové dítě nastoupí do školy, cítí se nadměrně unavené, což zatěžuje jeho imunitní systém a dále zvyšuje nemocnost. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu, že při současné zaměstnanosti žen takto nezralé dítě tráví ve škole  fakticky více času než dospělí ve své profesi. Časté absence ve výuce mohou deformovat vztah žáka k učení i ke škole, neboť doučování rodičem je nekvalifikované, žák zažívá zkušenost, že v učení je často znevýhodněn (mj. nemá návaznosti jako ostatní spolužáci) apod. Fyzická nezralost se pak může promítat i do celého dalšího psychického vývoje dítěte.
• psychické - spočívají v rozvoji rozumovém nebo citovém. Příčiny nalézáme převážně v pomalejším zrání nervového systému, jež posléze podmiňuje nezralost některých funkcí, např. percepce nebo vyjadřovacích schopností. Stejně tak dítě s těžší  patlavostí nemůže postupovat ve výuce čtení a psaní tak, jako ostatní děti. Dítě s opožděným vývojem grafomotoriky získá velmi brzo odpor ke psaní, protože bez ohledu na případné tolerantní hodnocení učitelky denně zažívá opakovanou negativní zkušenost. Nezralost podstatnou měrou ovlivňuje též schopnost koncentrace pozornosti u začínajících školáků. Děti citově nezralé prožívají obavy nebo úzkost bez ohledu na to, jak se jim daří učení.
• sociální - spočívá v nedostatku sociálních zkušeností u dětí, které nenavštěvovaly předškolní zařízení nebo které jsou kvůli svým povahovým vlastnostem nadměrně fixované na svou rodinu. Tyto děti pak mohou špatně snášet soutěživé školní prostředí, fakt hodnocení výsledků, nutnost zařadit se do formálních společenských vztahů apod.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nesmírně důležité posoudit, zda je dítě po všech stránkách na vstup do školy připraveno. Pokud ne, bývá jednou z variant pomoci dítěti realizace odkladu školní docházky. Podle údajů z posledních let není počet dětí s odloženou školní docházkou malý a neustále zvyšuje.

Podkladem pro rozhodnutí o odkladu školní docházky je doporučení odborného pracoviště. Bývá to nejenom pedagogicko-psychologická poradna, kdo provádí diagnostiku školní zralosti, ale též speciálně pedagogické centrum a pediatr.

Velký posun nacházíme v informovanosti rodičů. Zatímco dříve se rodiče bránili s argumenty “co by tomu řekli prarodiče“, dnes se stále více setkáváme s požadavkem odkladu, který není nezbytný.

Také učitelka MŠ může prostřednictvím déletrvající zkušenosti s dítětem a srovnáním s ostatními dětmi dát rodičům signál, že není vše v pořádku.

V poslední době se zvyšuje úloha zápisu do 1. tříd při vytipování školsky nezralých dětí, zejména u dětí nenavštěvujících mateřskou školu. Je ale známo, že zápis, tak jak je někdy prováděn, představuje jen měkkou normu. Proto se nyní řada škol snaží najít prostředky, které by mohly pomoci odhalit problémové dítě ve vztahu k nástupu do školy (např. se zápis uskutečňuje formou pohádky, kdy dítě v průběhu řízené činnosti plní úkoly, které jsou zaměřeny na dílčí aspekty vývojové úrovně ve sledovaných oblastech školní zralosti)..