Zápis do 1. třídy

Důležité termíny

Objevujeme školu 1
24. 2. 2022 v 15:30
Objevujeme školu 2 aneb "Začneme spolu"
24. 3. 2022 v 15:30
Beseda pro rodiče o Začít spolu (pro děti přítomných rodičů bude zajištěné hlídání s programem)
24. 3. 2022 v 16:15
Zápis do první třídy
22. 4. 2022 v 14:00
Schůzka rodičů budoucích prvňáků v ZŠ
23. 6. 2022 v 16:00

Školní zralost

Základní podmínkou vstupu dítěte do školy je věková hranice, a to k 31. srpnu dosažených 6 let. Doba nástupu do školy nebyla stanovena náhodně. Ve věku 6-7 let dochází k vývojovým změnám, které jsou podmíněné zráním (školní zralost) a učením (školní připravenost). Pouze dosažení tohoto věku však není jediným ukazatelem školní zralosti, pokud dítě nesplňuje následující aspekty.

 

žák ve třídě

Aspekty školní zralosti

1. zralost tělesná

1. zralost tělesná

Zde má vliv jednak celková tělesná vyspělost dítěte a jeho zdravotní stav. Před dovršením předškolního věku dochází k protažení postavy, prodlužují se končetiny a relativně se zmenšuje velikost hlavy, zužuje a oplošťuje se trup. Změny vedou k dosažení „filipínské míry“- tj. ruka natažená přes vzpřímenou hlavu dosáhne na ušní lalůček na druhé straně (Langmeier, Krejčířová, 1998). S proměnou tělesné stavby úzce souvisí změny v ovládání těla. Špatně koordinované a neekonomické pohyby malého dítěte se začínají kolem šesti let měnit. Dítě lépe šetří silami, je schopno drobných a přesných pohybů (nezbytných při psaní), lépe koordinuje automatické i volní pohyby. Také mimika se stává uměřenější.

 Děti menšího vzrůstu, či se slabou konstitucí mohou ve škole trpět zvýšenou únavou, ale i pocity nedostačivosti vůči větším spolužákům. Zvýšená nemocnost pro dítě znamená velký počet zameškaných hodin a tím i zvýšené nároky na dohánění učiva.

2. zralost rozumová

2. zralost rozumová

Tímto pojmem označujeme celou řadu aspektů. V první řadě je to dosažená úroveň v oblasti poznávacích procesů. Dochází k přechodu od globálního k diferencovanému vnímání v oblasti sluchové a zrakové, k rozvoji analyticko-syntetické činnosti. Nutná je určitá kapacita paměti. V myšlení by se mělo dítě odpoutat od egocentrismu a prezentismu. Dochází k přechodu od názorného myšlení k logickému. Důležitá je úroveň rozvoje řeči. Podkladem pro rozvoj dovednosti psaní je vyspělá grafomotorika Dítě by se mělo umět soustředit po určitou dobu, pracovat v řízené činnosti, stačit pracovnímu tempu.

3. zralost sociální

3. zralost sociální

Dítě nastupující do školy by se mělo umět odloučit na určitou dobu  od rodiny. Mělo by být připraveno vzít na sebe roli školáka, diferencovaně reagovat na učitele a spolužáky, podřídit se práci ve skupině, zařadit se do třídního kolektivu.

4. zralost citová

4. zralost citová

Emočně by mělo být stálejší než dříve, kdy bylo charakteristické časté kolísání a střídání nálad, mělo by umět regulovat svá přání, potřeby i chování.

Jednotlivé oblasti školní zralosti se neposuzují odděleně, ale komplexně. Jde o celkové posouzení dítěte, které vyžaduje spolupráci odborníků (psycholog, pediatr).

Školní nezralost a odklad školní docházky

Pedagogická a psychologická praxe ukázala, že nastoupí-li do školy nezralé dítě, je vystaveno dlouhodobé stresové situaci. Svou intelektovou kapacitu nemůže dítě adekvátně využít pro malou schopnost koncentrace.

Požadavky, na které nestačí, vedou k přetěžování, zvýšené únavě, vyčerpání, zvýšené nemocnosti dítěte. Může dojít k rozvoji tzv. syndromu neúspěšného dítěte. Výjimkou není ani vznik řady psychosociálních problémů (fobie, negativismus, zvýšená agresivita).

Přítomnost nezralého dítěte ve třídě komplikuje práci učitele, neboť ten musí postupovat více individuálně, ale navzdory tomu proces zrání dítěte nemůže zásadně urychlit.

 

Počítání

 

Škola však není jen místem výkonu a učení, ale též místem socializace. Předčasný nástup do školy ovlivní formování negativního sebepojetí, dítě vidí sebe samo jako neúspěšné, méněcenné, často stojí na okraji třídního kolektivu.

Není výjimkou, když při řešení výukových, ale i výchovných problémů dětí I. stupně v PPP zjišťují, že jednou z příčin těchto potíží byl předčasný nástup do školy.

Příčiny školní nezralosti jsou v zásadě

  • fyzické - spočívající v nedostatečném růstu dítěte, v jeho špatném zdravotním stavu, zvýšené  nemocnosti. Pokud takové dítě nastoupí do školy, cítí se nadměrně unavené, což zatěžuje jeho imunitní systém a dále zvyšuje nemocnost. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu, že při současné zaměstnanosti žen takto nezralé dítě tráví ve škole  fakticky více času než dospělí ve své profesi. Časté absence ve výuce mohou deformovat vztah žáka k učení i ke škole, neboť doučování rodičem je nekvalifikované, žák zažívá zkušenost, že v učení je často znevýhodněn (mj. nemá návaznosti jako ostatní spolužáci) apod. Fyzická nezralost se pak může promítat i do celého dalšího psychického vývoje dítěte.
  • psychické - spočívají v rozvoji rozumovém nebo citovém. Příčiny nalézáme převážně v pomalejším zrání nervového systému, jež posléze podmiňuje nezralost některých funkcí, např. percepce nebo vyjadřovacích schopností. Stejně tak dítě s těžší  patlavostí nemůže postupovat ve výuce čtení a psaní tak, jako ostatní děti. Dítě s opožděným vývojem grafomotoriky získá velmi brzo odpor ke psaní, protože bez ohledu na případné tolerantní hodnocení učitelky denně zažívá opakovanou negativní zkušenost. Nezralost podstatnou měrou ovlivňuje též schopnost koncentrace pozornosti u začínajících školáků. Děti citově nezralé prožívají obavy nebo úzkost bez ohledu na to, jak se jim daří učení.
  • sociální - spočívá v nedostatku sociálních zkušeností u dětí, které nenavštěvovaly předškolní zařízení nebo které jsou kvůli svým povahovým vlastnostem nadměrně fixované na svou rodinu. Tyto děti pak mohou špatně snášet soutěživé školní prostředí, fakt hodnocení výsledků, nutnost zařadit se do formálních společenských vztahů apod.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nesmírně důležité posoudit, zda je dítě po všech stránkách na vstup do školy připraveno. Pokud ne, bývá jednou z variant pomoci dítěti realizace odkladu školní docházky. Podle údajů z posledních let není počet dětí s odloženou školní docházkou malý a neustále zvyšuje.

 

Třída žáků

 

Podkladem pro rozhodnutí o odkladu školní docházky je doporučení odborného pracoviště. Bývá to nejenom pedagogicko-psychologická poradna, kdo provádí diagnostiku školní zralosti, ale též speciálně pedagogické centrum a pediatr.

Velký posun nacházíme v informovanosti rodičů. Zatímco dříve se rodiče bránili s argumenty “co by tomu řekli prarodiče“, dnes se stále více setkáváme s požadavkem odkladu, který není nezbytný.

Také učitelka MŠ může prostřednictvím déletrvající zkušenosti s dítětem a srovnáním s ostatními dětmi dát rodičům signál, že není vše v pořádku.

V poslední době se zvyšuje úloha zápisu do 1. tříd při vytipování školsky nezralých dětí, zejména u dětí nenavštěvujících mateřskou školu. Je ale známo, že zápis, tak jak je někdy prováděn, představuje jen měkkou normu. Proto se nyní řada škol snaží najít prostředky, které by mohly pomoci odhalit problémové dítě ve vztahu k nástupu do školy (např. se zápis uskutečňuje formou pohádky, kdy dítě v průběhu řízené činnosti plní úkoly, které jsou zaměřeny na dílčí aspekty vývojové úrovně ve sledovaných oblastech školní zralosti)..

Legislativa

Legislativní vymezení


odkladu povinné školní docházky
„Není-li dítě po dovršení 6 roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně jeho zákonný zástupce, odloží mu ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok. V souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. je ředitel školy oprávněn povolit odklad povinné školní docházky pouze v případě, že je žádost zákonného zástupce doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.“

Legislativní vymezení


odkladu povinné školní docházky
„Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok (Zákon č. 561/2004 Sb.,§37)“
×